Poptávkový systém vzrostlých stromů:   Přepravu vzrostlých stromů a keřů není možné zajistit prostřednictvím České pošty či běžných kurýrních služeb. Více informací

Starkl - zahradní­k spol. s r.o. STROMY (https://stromy.starkl.com/)

Přelom října a listopadu - nejlepší čas na sázení stromků

podzimní výsadba

Přelom října a listopadu je nejlepším obdobím pro podzimní vysazování živých plotů, růží a okrasných i ovocných dřevin. Stejně tak je v této době možné vysazovat trvalky a cibuloviny. A to až do zámrazu.

 

Právě proto až v tomto období začínáme s prodejem prostokořenných rostlin. Je to nejvhodnější - tedy i nejbezpečnější období pro podzimní výsadbu těchto sazenic. Z přízemních mrazíků, či později dokonce z občasných sněhových přeháněk, nemusíte mít obavy. K tomuto období přirozeně patří, stejně jako již zmiňované vysazování keřů a stromků.

  

Vhodná doba pro podzimní výsadbu se určuje dle probíhajícího počasí, ale všeobecně platí, že možné je provádět přesazování prostokořenných dřevin od poloviny října do zámrazu půdy. Růže, ovocné keře a mělce kořenící dřeviny přicházejí do stádia vegetačního klidu dříve, zatímco vinná réva a peckoviny patří mezi dřeviny s pozdějším nástupem do vegetačního klidu, většinou kolem 20. října.

   
Proč jsou tyto podzimní týdny právě tím nejvhodnějším obdobím?
 

Všechny dřeviny, které shazují na podzim listí, jsou totiž nyní ve fázi klidu a snáší tak velmi dobře nové vysázení. Pouze v lokalitách, které mají dlouhodobě přemokřenou půdu v místě uvažované výsadby, by se mělo počkat až do jara.

Podzim si většina zahradníků pro výsadbu ovocných stromů vybírá proto, že stromy vysazené na podzim mají znatelný náskok před stromy vysazenými až na jaře. Dřeviny zasazené do zeminy již na podzim nastupují do vegetace současně s ostatními rostlinami a celá sezóna tak pro ně probíhá standartně. Zatímco na jaře vysazené stromky a keře mají vždy cca 2. měsíce zpoždění oproti okolní vegetaci.

Jak postupovat při výsadbě  
 

Rostliny, které prodáváme, jsou již upravené, není nutné je před zasazením stříhat. Nezbytné je důkladné prolití půdy v jámě ještě před výsadbou. Jáma pro rostlinu musí být dostatečně velká a při sázení dbáme na to, aby zemina při zahrnování lopatou byla dobře rozdělena okolo kořenů. Toho dosáhneme tak, že rostliny při zasypávání zeminou podržíme o něco hlouběji a pak je před přišlápnutím povytáhneme. Tím se zemina dobře rozdělí mezi kořeny.
 

Sází se tak hluboko, aby nejsvrchnější kořeny přišly asi na dva prsty pod zem. Po zasypání jámy se musí zemina okolo stromu nebo keře pevně přišlápnout - a sice čím lehčí půda tím pevněji, aby se kořeny dobře spojily se zemí a půdní voda k nim mohla vzlínat. Nakonec navršíme okolo jamky ze zeminy prstenec (vytvoříme tak tzv. zálivkovou mísu), aby se mohla voda ze zalévání a deště zadržovat v okruhu kořenů.

 

Pro ovocné stromy vyhloubíme jámy o průměru asi 60 cm a hloubce minimálně 40 cm. Dno jámy dobře nakypříme. Kůl ke stromu zatlučeme ještě před dosypáním zeminy doprostřed jamy a měl by dosahovat u vysoko-, polo- a čtvrtkmenů těsně pod nasazení koruny a přiléhat vždy z jižní strany. Nižší tvary se mohou pěstovat bez kůlu. Pro kordóny a ovocné stěny musíme dopředu zřídit konstrukce.




Ovocné stromy v trávníku potřebují otevřené okolí paty stromu, které na zimu pokryjeme chlévským hnojem nebo celoročně mulčovací kůrou.

 

U vřetenových zákrsků jde kůl až do koruny.
Pomocí kokosového provazu nebo speciálních umělohmotných pásků ho pak osmičkovým úvazkem připevníme na dvou místech ke stromu. Každý rok přezkoušíme pevnost úvazků a popř. je uvolníme.