Cupressocyparis leylandii 'Castlewellan Gold' | tvarované

Jedním z nejoblíbenějších kultivarů cypřišovce Leyladova je 'Castlewellan Gold', vyšlechtěný v roce 1962. Tento kultivar cypřišovce si zíkal oblibu především díky své univerzálnosti – lze jej pěstovat v přirozeném tvaru, různě tvarovat pro dekorativní účely či zapěstovávat bonsai. Charakteristickým rysem tohoto kultivaru jsou větve výrazně vystupující do prostoru od kmene. Jeho větve jsou ploché a vějířovitě uspořádané, s temně zelenou barvou jehličí, která na jaře přechází na jemné zlatožluté odstíny na špičkách. V létě pak získávají světle zelenožlutý nádech.  

Tento cypřišovec je výsledkem křížení druhů Cupressus macrocarpa a Chamaecyparis nootkatensis. Jedná se o rychle rostoucí, odolný jehličnan, který ve své základní zelené variantě nachází využití především ve formě stříhaných živých plotů, nebo jako nenápadný, ale účinný prvek větrolamů a zelených stěn. Odrůdy s barevným jehličím zase tvoří atraktivní dominanty zahrad a parků, kde působí mimořádně dekorativně.

Velkou výhodou cypřišovců je jejich stálá barva – ani v zimě totiž nevyblednou do matných nebo nahnědlých tónů, což bývá časté u jiných druhů jehličnanů. Právě díky této vlastnosti září obzvlášť barevné odrůdy, jako je právě Castlewellan Gold, na zahradách celoročně. Přirozeně mají široce pyramidální tvar, ale lze je snadno tvarovat řezem, který doporučujeme provádět od jara až do konce léta. Jen pozor – nesmí se zasahovat do staršího dřeva.

Cypřišovec dobře prospívá ve většině dobře odvodněných půd.
Potřebuje dostatek prostoru pro své kořeny. 
Je třeba počítat s tím, že v okruhu zhruba 2 metrů od kmene získává z půdy většinu živin i vlhkosti. 

Při výsadbě vzrostlých jedinců doporučujeme použití šikmých kůlů ke kmeni jako opory na prvních 2–3 roky, než strom dostatečně zakoření a bude stabilní proti větru. 
Rostlina snese mrazy minimálně do -25 °C.